Během těhotenství se nebála ničeho, jen komplikace při porodu ji překvapily

Herečka Yvetta Blanarovičová si těhotenství užívala od začátku do konce. Všechno se ale změnilo v porodnici, kde na ni lékaři zapomněli. Po pohodových devíti měsících jí překvapily komplikace u porodu, během následujících dní se přidaly i psychické obtíže. Všechno naštěstí dobře dopadlo, a Yvetta tak dnes v rámci naší výzvy může mluvit třeba o důležitosti ověřených informací pro nastávající maminky.


8. 3. 2021 Sdílet:
Během těhotenství se nebála ničeho, jen komplikace při porodu ji překvapily
 
Yvetto, máte dvaatřicetiletého syna. Jak jste v porovnání s okolím prožívala své těhotenství?

Když jsem se ptala kamarádek, průběh těhotenství jsme měly každá jiný. Mně plaval žaludek do třetího měsíce, jiné prošly těhotenstvím bez jakýchkoli nepříjemných příznaků. Do osmého měsíce jsem koncertovala a hrála divadlo a kromě velké chuti k jídlu mi nebylo v podstatě nic. Všechno se mi zdálo jednoduché, protože to podstatné ve svém životě jsem nosila pod srdcem.

Jaká je ta nejsilnější myšlenka, kterou si ze svého těhotenství zpětně vybavíte?

Neměla jsem z ničeho strach, milovala jsem svůj stav, manžel musel na začátku těhotenství odjet pracovně na delší dobu do zahraničí, tak jsem to musela zvládat sama, i přesto jsme si každý den volali, což byla pro mě velmi důležitá opora. Pamatuji si ale jednu zvláštní věc. Když jsem se v devátém měsíci konečně dostala do klidu, bříško mi narostlo do neuvěřitelných rozměrů. Připadala jsem si jako klokan, ale vůbec mi to nevadilo, bylo mi zkrátka krásně̌. V duchu jsem si říkala, že mi je s malým takhle dobře, že mi to úzké spojení nás dvou vlastně bude chybět. 

Přestože jste prožila krásné a klidně těhotenství, kvůli komplikacím při porodu vašeho syna jste musela zůstat nějaký čas v nemocnici. Co se stalo? Jak jste prožívala tyto chvíle?

Šla jsem na úplně běžnou kontrolu, na které mi ale můj porodník tehdy řekl, že už bych měla rodit. Protestovala jsem, praskli mi plodovou vodu a já skončila na porodním pokoji. Bylo ráno, nikde nikdo, tak jsem jen čekala, co s námi bude. Kolem půldruhé hodiny ranní jsem z těch bolestí byla natolik unavená, že mi začalo být všechno jedno a přála si, abychom byli doma, v klidu. I Matyáš se přestal mlít, konečně mi bylo teplo, protože jsem byla celou dobu jen v košilce a klepala se celý den zimou. Najednou vstoupila do pokoje sestřička a zděsila se, protože jí došlo, že na mě zapomněli. Pak už nastal šílený zmatek, alespoň pro mě, protože kolem stáli doktoři, cítila jsem, že se něco děje, a říkala jim, ať mě už nechají v klidu. Já totiž nekřičela, nezvonila, nedávala vědět o tom, jak mi je. Nechtěla jsem obtěžovat. Převezli mě na operační sál, a ten následný šrumec, kdy jsem cítila, že jsem já i moje dítě v ohrožení, ten se nedá popsat. Myslím, že to byl pro mě velký šok. Tehdy byl 29. únor, v porodnici měli patnáct sekcí a hromadu porodů, proto na mě zapomněli. Když jsem se probrala na jipce, cítila jsem se, jako by přese mě přejel parní válec. To jediné, co mě zajímalo, bylo, jestli je Matyáš v pořádku.

Cítila jste podporu lékařů? Co vám v tak složité situaci dodalo sílu?

Můj manžel Pavel tehdy čekal celou dobu před nemocnicí. Věděla jsem, že tam je, primárně mě ale zajímalo, kde je můj syn – byl v inkubátoru, protože si omotal pupeční šňůru kolem krku. Je zázrak, že to přežil. Na pokoj za mnou chodil pan primář, který sice u mého porodu nebyl, ale hodně se zajímal, jak na tom jsem. Já jsem pořád plakala, vůbec jsem nechápala, jak je možné, že z toho absolutně krásného těhotenství jsem najednou byla v totálním psychickém zmatku. Když mi potom Matyáše přinesli, byla jsem v sedmém nebi, na to si pamatuji. Ta láska, která najednou dostala podobu, byla nezměrná. V nemocnici jsme nakonec strávili třináct dní, což pro mě bylo deprimující. Nikdo mě na takovou možnost dopředu nepřipravil. 


O Spolku

O Spolku

Součástí výhod členství je i předporodní kurz, který vás připraví na těhotenství, porod, šestinedělí a péči o miminko
Chci vědět více

Co byste poradila kamarádce, která by se v těhotenství cítila nejistě?

Velmi záleží na obou partnerech, jestli oba přijali těhotenství jako vrchol své lásky. Žena by v tom nikdy neměla zůstat sama. Dnešní doba je ale v mnoha ohledech k budoucím maminkám velmi rychlá. Jsem proto ráda, že díky Spolku pro mateřství existují možnosti, jak se co nejlépe připravit – nespoléhat jen na to, co si kde přečteme, ale jít a mluvit o tom, co nás třeba trápí, jaké to bude při porodu, jak vše zvládat v klidu a pohodě. Vždyť naše myšlenky ovlivňují i pohodu miminka.

V naší výzvě se věnujeme strachu, který mnoho nastávajících rodičů má, ale málo se o něm mluví. Jak obavy v těhotenství vnímáte vy sama, bylo pro vás téma nové?

Myslím, že velmi záleží na psychice, ale i na podpoře okolí, na ohleduplnosti a úctě. Najednou se nám mění tělo, vnímání, citlivost nebo chutě, ale když je vše v souladu, dá se těhotenství prožít krásně. Nejdůležitější je nemít strach mluvit o tom, co prožíváme. 

Proč vám dává smysl postavit se za tento projekt?

Každé těhotenství je jiné a každé si zaslouží pozornost, protože jak říkají básníci: Děti jsou květinami země. Bohužel jsme dnes obklopení sociálními sítěmi, kde se někdy popisují zkreslené informace. Všechno je o komunikaci, nejlépe s odborníky, budoucí maminky ale potřebují ještě něco navíc – jistotu a klid. A obojí může zajistit Spolek pro mateřství. Popsala bych ho asi takhle: Je to bezpečí a jistota, že všechno, co prožívám, můžu řešit s odborníky, že nic není složité, pokud o tom můžu mluvit s někým zkušeným, a v případě, kdyby se nedej bože něco stalo, v tom nezůstanu sama.

Spolek pro mateřství se svými benefity (online předporodní kurzy, online konzultace s odborníky nebo třeba finanční krytí pro případ výskytu vrozených vad) snaží pomáhat budoucím matkám během těhotenství, ale i v období mateřství. Setkala jste se s událostí, která by se stát nemusela, pokud by podobná komplexní služba byla po ruce už dřív?

Znám případ, kdy se budoucí maminka nechala ovlivňovat informacemi ze sociálních sítí. Úplně ale vynechala pěkné zprávy a četla jen ty negativní, takže si nakonec vzala do hlavy, že se jí narodí nemocné dítě. Tak si rozhodila psychiku, že se po porodu propadla do hluboké deprese, přestože se jí narodila úplně zdravá holčička, o kterou se potom musel starat spíš tatínek. Spolek pro mateřství může ženám pomoct, protože jim dává prostor mluvit o svém případném strachu s odborníky, setkávat se s dalšími maminkami a napřímo si s nimi vyměňovat zkušenosti. Myslím, že i benefit finančního krytí, který Spolek zajišťuje v případě, že se miminko narodí s vrozenou vývojovou vadou, je takovým pocitem bezpečí.

Vrozené vývojové vady jsou pro nás velkým tématem a víme, že v rodičích budí strach a nejistotu. Máte obecně prospěšnou společnost La Sophia, která podporuje nadané děti a mládež, ale také v nadačním systému se staráte a finančně zajišťujete vzdělání talentovaných handicapovaných dětí, které vyrůstají v pěstounské péči. Jak podpořit rodiče, aby podobnou situaci dokázali ustát?

Podpora rodičů, kterým se narodí handicapované dítě, je velmi omezená, protože finanční náklady na péči mnohdy překračují možnosti rodinného rozpočtu. Proto je fajn, že vznikla organizace, která zabezpečuje i tuhle péči. To může usnadnit život mnoha rodinám.

Ve Spolku pro mateřství věříme, že vzájemná podpora dokáže z těhotenství a mateřství udělat klidnější období života pro každou z nás.

O Yvettě Blanarovičové

Známou českou herečku a zpěvačku Yvettu Blanarovičovou určitě znáte z mnoha filmů a seriálů. Kromě zpěvu, herectví a malování se intenzivně věnuje La Sophia o. p. s, díky které vznikla Mezinárodní soutěž Talent La Sophia pro umělecky a sportovně nadané děti a mládež, v nadačním systému finančně pomáhá ke vzdělání a rozvoji talentu u těch, kteří to nemají v životě snadné. V našem rozhovoru Yvetta popisuje, jak jednoduché je dostat se z pohodového těhotenství do komplikací, a posílá sílu všem budoucím maminkám. 

 


Pošlete článek dál

Sdílet: