Císařský řez. Je jejich stoupající počet dobrou zprávou?

Trendy hovoří jasně. Všude na světě se počet porodů, které proběhnou císařských řezem, roste. Situace, které ještě počátkem minulého století končily obvykle tragédií, dnes mají šťastný konec. Medicína udělala, k našemu štěstí, obrovský pokrok. Je potřeba si ale uvědomit, že všechno má svou cenu. A někdy i o dost vyšší, než se může na první pohled zdát.


16. 5. 2021 Táňa Glosová Sdílet:
Císařský řez. Je jejich stoupající počet dobrou zprávou?

Císařský řez (lat. sectio caesarea) je jedna z nejčastěji prováděných operací na celém světě. Podíl počtu císařských řezů na celkovém počtu porodů celosvětově rok od roku roste, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly (např. ČR 25 %, Německo 30 %, Brazílie 55 %, Izrael 15 %). Přestože jde o operaci, která má své dané indikace, liší se poměrně výrazně počet „sekcí“, jak císařský řez nazývají porodníci, i mezi jednotlivými pracovišti v České republice (např. pražský Ústav pro péči o matku a dítě 37 %, Nemocnice na Bulovce 20 %). Existují tedy situace, kdy se k císařskému řezu přistupuje „volněji“, tedy i tam, kde by byl přirozený porod možný? Je možné si operační způsob porodu vybrat? Je lepší nebo bezpečnější? 

Císařský řez představuje operaci, s níž jsou bohaté zkušenosti a jež má relativně nízká rizika komplikací. Vaginální porod také není stoprocentně bezpečný, a navíc je náročnější, déle trvá. Proč se tedy tak zabýváme počty sekcí? Protože císařský řez je sice život a zdraví zachraňující výkon, ale kromě bezprostředních operačních rizik je spojen i s riziky, která nejsou na první pohled vidět, a v běžných statistikách hodnotících výsledky porodu se neobjeví, protože mají dopad na mnohem pozdější události v životě ženy i dítěte. 

Evoluce císařského řezu 

První zmínky o vybavení dítěte z břicha matky pocházejí se starověku z několika pramenů z různých míst (Indie, antický Řím). Cílem byla záchrana dítěte z těla umírající nebo mrtvé matky. Slovo „caesarea“ není nejspíše odvozeno od „císaře“, ale od slova „caedere“, což znamená řezat. První úspěšně provedená sekce, po níž přežilo dítě i matka, se údajně datuje do roku 1500. Provedl ji švýcarský zvěrokleštič na své ženě. Někteří autoři však tento případ zpochybňují a domnívají se, že první taková operace proběhla až v roce 1610 v Německu. Žena však zemřela 25. den po operaci na embolii. K rozšíření sekcí od té doby docházelo postupně a spolu s tím, jak se zlepšovalo povědomí o přenosech infekcí a hygieně, se zlepšováním možností anestezie a objevu krevních skupin umožňujících podávání transfúzí, stoupal počet úspěchů. K většímu rozšíření došlo dále po objevu penicilinu v roce 1928, který umožňoval léčbu infekčních komplikací. K největšímu nárůstu počtu sekcí však došlo až v posledních dvaceti až třiceti letech, např. v České republice se jejich počet za tu dobu zdvojnásobil.  

Uzamčeno
Chcete získat přístup k obsahu pro členky zdarma? Jde to!
 


Pošlete článek dál

Sdílet:

Informace, které naleznete v tomto článku, nenahrazují konzultace s lékařem či jiným specialistou. Neslouží k účelu diagnózy, léčby a ani jako prevence proti žádné nemoci či zdravotním problémům. Doporučujeme se vždy obrátit na vašeho lékaře, který zná vaše individuální potřeby a zdravotní stav.