Novorozenecká imunita. Co můžete udělat a co nechat v klidu na přírodě?

Devět měsíců se těšíte na své nové, něžné, úplně „čisté“ miminko, až ho vezmete do náruče a obejmete. Jakmile ale opadnou obavy z porodu, přicházejí nové. Co můžu udělat pro to, aby bylo miminko zdravé, mělo se dobře a ničím se nenakazilo. Jak mu vybudovat zdravou imunitu?


17. 3. 2021 Táňa Glosová Sdílet:
Novorozenecká imunita. Co můžete udělat a co nechat v klidu na přírodě?

Všechno, co ho v našem světě čeká, je pro něj nové. A tím je i kontakt se „špinavým“ světem plným patogenů – virů, bakterií, parazitů. Kontakt je to nevyhnutelný a neznamená to, že je jím miminko hned ohroženo. Naopak, způsob, jakým se „kolonizuje“ jeho kůže, trávicí trakt a dýchací cesty, je zásadní pro vývoj jeho obranyschopnosti. Pro zdravý vývoj imunity novorozence je důležité, aby tato „kolonizace“ probíhala správným způsobem a své místo jako první zaujaly patogeny, které nejen neublíží, ale stimulují imunitní systém k vývoji účinné obrany a které zároveň na své místo nepustí organismy, které by ublížit mohly.  

Vývoj imunity plodu v děloze

Plod je v děloze před patogeny chráněn jednak prostředím, ve kterém se nachází, a dále imunitou matky. Od zhruba 18. týdne těhotenství si začíná budovat svou vlastní imunitu. Než však naplno převezme schopnost bránit se infekcím sám, je chráněn mateřskými protilátkami, které se odbourávají pomalu, takže mateřská ochrana ještě asi tři měsíce po porodu přetrvává. Proto se první problémy s poruchami imunity objevují právě s odstupem několika měsíců, až vliv mateřské ochrany odezní. Až donedávna se považoval trávicí trakt plodu za sterilní a kontakt s poševní tekutinou a kůží matky při porodu za první kontakt s vnějším světem. Dnes se již ví, že tomu tak není, plod se kromě kontaktu s případnými patogeny, nakazí-li se matka v těhotenství infekční chorobou, setkává s některými bakteriemi od matky. Pokud je matka zdravá, je vývoj imunity plodu stimulován správně. 

Porod jako imunitní mezník

Během porodu a těsně po něm nastává první masivní kontakt novorozence s patogeny vnějšího světa. A tady hraje svou roli rozdíl, zda se narodí přirozeně, nebo císařským řezem. Při normálním vaginálním porodu se jeho střevo rychle kolonizuje bakteriemi z matčiny pochvy a střeva, při porodu císařským řezem převládají bakterie z kůže. Podle některých studií byly u novorozence nalezeny bakterie z kůže nemocničního personálu. To pak zásadně mění rozvoj tzv. mikrobiomu novorozence. Rozdíly jsou přitom patrné měsíce i roky po narození. Studie prokazují, že děti narozené císařským řezem mají v pozdějším životě vyšší riziko vzniku alergií, astmatu, obezity, cukrovky a dalších chorob. Předpokládá se, že na to má vliv právě rozdílný poporodní mikrobiom. V posledních letech se zkouší metoda tzv. vaginal seeding (volně přeloženo jako „poševní sázení“). Při ní se novorozenci těsně po porodu císařským řezem otírá pusinka gázou namočenou v poševní tekutině matky. Na výsledky této metody si ale budeme muset ještě počkat, zatím je k dispozici jen málo studií zkoumajících tento fenomén. 

O výhodách kojení z hlediska složení mateřského mléka se ví již dlouho, zatímco o jeho vlivu na správný mikrobiom dítěte se hovoří až v posledních letech.
Uzamčeno
Chcete získat přístup k obsahu pro členky zdarma? Jde to!
 


Pošlete článek dál

Sdílet:

Informace, které naleznete v tomto článku, nenahrazují konzultace s lékařem či jiným specialistou. Neslouží k účelu diagnózy, léčby a ani jako prevence proti žádné nemoci či zdravotním problémům. Doporučujeme se vždy obrátit na vašeho lékaře, který zná vaše individuální potřeby a zdravotní stav.