Pediatrická ordinace by měla být klidný přístav a útočiště

Přípravy na první porod a miminko s sebou nesou spoustu otázek. Třeba jak a kdy domluvit pediatra a podle čeho byste ho vlastně měli vybírat? A co všechno potřebuje dětský lékař vědět ještě před tím, než se vaše malé já vůbec dostane na svět? Abychom vám na tyto otázky našli ty správné odpovědi, popovídali jsme si s dětskou lékařkou Klárou Fiala a její pravou rukou, sestrou Pavlou Tartanov, které společně působí v ordinaci Malostranské pediatrie na Praze 1.


21. 5. 2021 Veronika Vimmerova Sdílet:
Pediatrická ordinace by měla být klidný přístav a útočiště

Kdy je během těhotenství nejlepší doba začít hledat pediatra a podle čeho se musí rodiče řídit? Obvodní nebo specializovaní lékaři často trvají na tom, aby člověk spadal do jejich městské části, protože ordinací je většinou málo. Platí to i u dětských lékařů? 

Klára Fiala: Každý rodič si může vybrat pediatra podle vlastního rozhodnutí – podle doporučení, recenzí, podle osobních sympatií. Někteří lékaři se kvůli přeplněným ordinacím opravdu rozhodují tak, že nebudou brát klienty z jiných obvodů, ale z jiných než kapacitních důvodů nemají právo žádného klienta odmítnout. Pediatrů je dnes každopádně citelně méně, než by jich bylo potřeba, a ten přetlak je znát. Čímž se dostáváme ke druhé části otázky, tedy kdy pediatra vybírat – pravdou je, že čím dříve, tím lépe. 

Tedy klidně hned potom, co žena zjistí, že čeká dítě? 

Pavla Tartanov: Pokud si chce opravdu vybrat, pak by měla mít to současné přepětí na paměti. Jsou pediatři, kteří vás na poslední chvíli nevezmou, protože mají kalendář plný na půl roku dopředu. Děti ambulanci opouštějí po dosažení devatenácti let, každý rok tedy nějaká část klientů odchází. Tyto ročníky jsou ale méně početné než ty současné a reálně odchází méně dětí, než kolik se jich rodí. Pokud tedy rodiče nechají hledání pediatra až někam do 36. týdne, může se jim stát, že už je zkrátka nebudou moci přijmout. Lepší je mít své místo svým způsobem „zamluvené“ a mezi 34. a 36. týdnem se zastavit na první konzultaci. 

KF: Každopádně to jsou případy těch úplně nejvytíženějších ordinací. Nechceme maminky čtenářky v pozdějších týdnech těhotenství vyděsit, že propásly svou jedinou příležitost najít pediatra. Všeobecně platí, že ideální doba pro první návštěvu pediatrické ordinace je ve třetím trimestru, kdy už je žena po všech vyšetřeních, má víc času a je na miminko a péči o něj naladěná. Určitě je dobré, aby měla žena pediatra zajištěného mezi 34. a 35. týdnem, vždycky se totiž může stát, že porod přijde trochu dřív. Samozřejmě ženu a dítě přijme pediatr i po porodu, ale už si nebude moct vybrat podle předchozího setkání a zjistit tak, jestli si s personálem ordinace osobnostně sedli. 

Je v pořádku se ozvat, pokud rodiče s nějakým postupem nebo léčbou nesouhlasí a chtějí znát možné alternativy.

O Spolku

O Spolku

Součástí výhod členství je i předporodní kurz, který vás připraví na těhotenství, porod, šestinedělí a péči o miminko
Chci vědět více

.Podle čeho by měli rodiče pediatra vybírat? Na co se zaměřit? 

KF: Je to o lidech, o osobních sympatiích, o důvěře a taky o otevřenosti a respektu na obou stranách. Lékař by měl brát svoje pacienty jako klienty, vždycky je medicínsky poučit, ale zároveň respektovat jejich rozhodnutí a snažit se trpělivě vysvětlit vše, na co se ptají. Maminka by z ordinace nikdy neměla odcházet s pocitem, že něco nechápe nebo neví. Je velká škoda, když se rodiče při návštěvě na něco bojí nebo nechtějí zeptat a doma pak hledají odpovědi na internetu – ne na všech webech jsou informace relevantní a správné. Stejně tak rady, které rodiče vyhledávají ve svém blízkém okolí, mohou platit pro jiné dítě, ale nemusí být ideální pro to jejich. Při každé návštěvě by měl být prostor klást otázky a dostávat na ně odpovědi. Zároveň je důležité, aby rodiče věděli, že je v pořádku se ozvat, pokud s nějakým postupem nebo léčbou nesouhlasí a chtějí znát možné alternativy.

PT: Hodně rodičů má dnes například obavy z očkování, a proto je důležitá komunikace a vysvětlení. Máme bohužel i takovou zkušenost, kdy se rodiče báli očkování svého dítěte. Když to ale řekli nahlas pediatrovi, nechtěl se s nimi kvůli jejich názoru bavit. To se jim stalo i ve druhé ordinaci, kde jim lékař na základě názorové neshody doporučil najít jiného pediatra. Takhle se nakonec dostali k nám. My jsme si s nimi na třicet minut sedli, probrali jejich obavy a oni nakonec nechali svoje dítě úplně v pohodě naočkovat. Pokud se rodiče rozhodnou jinak, respektujeme jejich rozhodnutí, ale vždycky tomu musí předcházet vysvětlení a otevřená komunikace. 

Co se na takové první návštěvě ještě před porodem řeší? 

PT: Celkově je to především o seznámení se s lékařem a s prostředím – o tom, sladit si noty a odbourat počáteční stres nebo obavy, které k návštěvě lékaře bohužel obvykle patří. Rodiče se často ptají právě na náš přístup k očkování, což je určitě dobré si s pediatrem vyjasnit už na začátku. Nestane se jim potom, že po třech měsících v péči narazí na to, že chtějí odložit očkování, ale jejich pediatr takový postup odmítá. Další časté otázky míří třeba na celkový přístup lékaře k léčbě, k homeopatikům, bylinkám nebo k léčbě antibiotiky. 

KF: Nás zase zajímá, jestli má žena nějaká specifická přání ohledně porodu a jak a kde chce rodit. Nastávající maminky se zároveň na první návštěvě snažíme uklidnit, aby věděly, že pokud by se porod a první dny po porodu neubíraly přesně tím směrem, jakým si přály, je to úplně v pořádku a nemusí být zklamané. Vždycky jim říkám, ať se vůbec nezatěžují tím, že jim něco po porodu nejde úplně tak, jak by mělo. Typicky třeba kojení. Důležité je, aby si ženy po porodu co nejvíc odpočinuly a aby ten čas a klid v porodnici využily jen pro sebe a pro miminko a pomalu se seznamovali. Zbytek se doladí později za pochodu, třeba právě v rámci prvních návštěv s miminkem v ordinaci, kde se zaměřujeme i na kojení. 

MUDr. Klára Fiala
MUDr. Klára Fiala

Je ještě něco, co by vám o sobě matka měla prozradit a třeba by ji to na první dobrou nenapadlo? 

KF: Toho je docela dost: rodinná anamnéza, jestli se s něčím léčí a užívá nějaké léky. Je taky fajn, když pediatr ví, pokud je žena vegetariánka nebo veganka, v případě, že chce kojit – mateřské mléko pak totiž neobsahuje všechny důležité živiny. Pokud to lékař dopředu ví, počítá s tím a doplní miminku vše potřebné jinou cestou. Když to neví, můžou se následně začít hledat důvody, proč miminko neprospívá, a zbytečně ho zatíží různými vyšetřeními. Je fér, když mi maminka řekne o svých specifických přáních nebo naopak o tom, co pro své dítě nechce. Já zase beru jako fér, když jí na tyhle věci řeknu svůj medicínský názor. Určitě ale nechci, aby nakonec žena odcházela s pocitem, že přes něco nejede vlak. Možností v moderní medicíně je opravdu hodně a na většině věcí se dá domluvit.

V případě ambulantních nebo domácích porodů je upřímnost ze strany ženy vyloženě nezbytná.

Nakously jste i porod. Je pro vás důležité, jakým způsobem si žena přeje rodit? 

PT: Určitě, především v případě ambulantních nebo domácích porodů je upřímnost ze strany ženy vyloženě nezbytná. V případě ambulantního porodu, kdy jde žena s miminkem hned druhý den domů, musí být lékař ochotný je několik následujících dní doma pravidelně navštěvovat nebo musí žena do ordinace každý den docházet. Některé nemocnice v takovém případě dokonce dopředu chtějí, aby jim lékař napsal potvrzení, že dítě přebírá do péče. Ne každý pediatr to chce nebo může vzhledem k vytíženosti ordinace dělat. Navíc tím na sebe bere obrovskou zodpovědnost – v porodnici je miminko vyšetřeno dostupnými přístroji, je pod neustálým dohledem, a pokud se něco pokazí, je možné reagovat velmi rychle. Doma ho lékař vidí jen jednou za 24 hodin, a ještě jen na poměrně omezenou dobu.

KF: V případě domácího porodu je to ještě komplikovanější, protože všechny důležité prohlídky, třeba vyšetření sluchu, oční vyšetření nebo screening metabolických vad, které se v porodnici udělají na jednom místě poměrně rychle, musí matka oběhat sama po jednotlivých lékařích. Náš zdravotní systém na domácí porody zatím není připravený, takže je pak všechno dost komplikované. V současnosti je proto určitě lepší vybrat si jako variantu ambulantní porod, vydržet v porodnici alespoň do té doby, než se udělají všechny prohlídky, a až potom jít domů. 

Při domlouvání rozhovoru mi sestřička Pavla zmínila, že často „hasíte požáry“, které si s sebou ženy přinesou z porodnice. S čím se v tomto ohledu setkáváte a co jsou pro maminky ty nejvíc stresující momenty, které dokážete společně vyřešit?

KF: Není to o tom, že by se porodnice chovaly k pacientkám špatně nebo něco zanedbávaly. Z vlastní zkušenosti vím, že porodnice v Česku a péče v nich jsou na skvělé úrovni. Jako lékařka působím v největší české dětské nemocnici v Motole, a tak mám docela dobrý přehled o tom, jak to funguje i ve velkých fakultních nemocnicích. Personál se maximálně snaží ženy řádně a plnohodnotně edukovat, informace jsou vždycky předány, někdy ale možná ne tou úplně nejvhodnější formou, respektive v ne úplně dobrém načasování, kdy lékař ženu navštíví třeba ve chvíli, kdy kojí, koupe nebo přebaluje. Žena, která sama prožívá neuvěřitelnou hormonální bouři, pak předané informace v dané chvíli nemusí být schopná plnohodnotně vstřebat. Jakmile maminku z porodnice pustí, péči o ni přebíráme my pediatři. A měli bychom být ten klidný přístav, kam si může kdykoliv přijít pro radu. Důležité je si uvědomit, že žádná máma nikdy neselhává. Vždycky bude chtít pro své dítě to nejlepší – má svůj mateřský instinkt, který ji vede a který je správný. 

PT: Porodnost v Česku se zvyšuje, a v porodnicích je tak tlak na lůžka. Maminky proto často pouštějí domů brzy, pak se ale děje třeba to, že se nečeká na rozvoj plné laktace a miminku začnou dávat příkrm, aby dostatečně přibývalo na váze a mohlo být propuštěno. Jenže žena má potom pocit, že selhala, protože nedokáže svoje dítě nakojit, a ve svých očích neobstála jako matka. Bylo by fajn, kdyby šly všechny maminky do porodnice s tím, že pokud se za těch pár dní nepovede nastavit kojení, tak to vůbec nevadí a všechno se postupně spraví při návštěvách pediatra za pomoci lékařů, sestřiček nebo laktačních poradkyň. Jedna naše maminka dokázala kojit své adoptované miminko, což je takový náš důkaz, že všechno jde.

Pavla Tartanov
Pavla Tartanov

Spolek pro mateřství drží nad svými členkami ochrannou ruku v případě, že se některé z nich narodí miminko s vrozenou vývojovou vadou. Co podle vás pomáhá rodinám, které se ocitnou v komplikované situaci právě z důvodů vývojové vady miminka?

KF: Tím, že stále působím i v Dětském kardiocentru, které je zaměřené na děti s vývojovými vadami srdce, je péče o tyto děti můj denní chleba. Vím proto, že pro rodiny je nejdůležitější terapie sdílením – pokud mají kolem sebe další rodiny s podobným osudem, se kterými mohou své příběhy nebo strachy sdílet a navzájem si předávat zkušenosti, je to vždycky ta nejlepší cesta. My jako lékaři většinou nemůžeme dát rodičům pocitově tolik, co jiní rodiče, kteří si podobnou situací taky prošli.

PT: I tady v ordinaci máme několik dětí s vývojovými vadami. Z mé zkušenosti je zároveň důležité brát rodiče a jejich situaci jako normální. Nechovat se k nim, jako by byli neustále v nějakém „problému“, protože oni v něm z jejich pohledu nejsou. Mají to nastavené tak, že jejich dítě sice není stoprocentně v pořádku, ale pro ně je to zkrátka normální život. Nechtějí, aby je někdo litoval.

Dětská lékařka Klára Fiala a sestra Pavla Tartanov

Obě společně působí v Malostranské pediatrické ordinaci na Praze 1 a svým pozitivním a srdečným přístupem ovlivnily nejedny rodiče. Péči staví na otevřeném dialogu, oboustranném vysvětlování a důvěře. Samy říkají, že je to to nejdůležitější, s čím pediatrická praxe v současnosti pracuje a co mohou rodičům nabídnout. Zároveň ale čekají to samé i od nich. Protože dialog je možné vést jen tehdy, když jsou k sobě obě strany upřímné.

Těhotenství a následné mateřství jsou velká věc. A výběr pediatrické ordinace není zdaleka to jediné, co během „nejkrásnějšího období v životě ženy“ čerstvé maminky (a samozřejmě i tatínci) řeší. Spolek pro mateřství je tu proto, aby jim pomohl ho prožít ve větším klidu a pohodě. Našim členkám nabízíme nejen články, ale i další výhody. Online konzultace s lékaři, přístup k online předporodnímu kurzu, a vzájemné krytí pro případy, kdy se věci nedějí tak, jak bychom si přáli. Přidejte se k nim a dopřejte si klid a jistotu.

 


Pošlete článek dál

Sdílet: